Nedělní ráno je pošmourné, ale bude líp. Pošmourný je dnes celý svět. Všechna media se zabývají
šílencem, který v německém Münsteru vjel náklaďákem do zahradní restaurace.
Napodobil naší Olgu. Německo je zase v šoku. To je pochopitelné. Ještě se k
němu snad dostanu. Děsí mě, že je v šoku Slovensko, a už delší dobu.
Tajemná vražda
novináře není objasněna, ale už stála místa ve vládě několik lidí včetně
doposud nezničitelného premiéra Fica. Proč jsou Slováci z toho hodně vyšinuti, řádně vyvedeni z míry? Protesty, demonstrace, nejasné reakce politiků.
Bratislavu opustila i česká velvyslankyně Klausová, jistě nejmoudřejší člen
pražské prospěchářské rodiny. Nepočkala
ani na stavbu Českého domu v Bratislavě, která má být dokončena na konci roku.
Slovensko je přeci jen trochu odlišné od České republiky. Nejen tím, že přijalo
euro a chová se loajálně k Bruselu. Slováci zapomínají pomaleji než Češi. Kdyby
někdo zabil českého novináře, vyšlo by na demonstrace snad jen pár lidí, za
týden už by to veřejnost příliš nezajímalo, protože kolegové mrtvého kolegy by
měli nové čerstvé senzace. Kdo dnes vzpomene na lednové povolební divadlo, na
opilého novináře Rokytku a rohovnický výstup Slezáka, dnes už nebožtíka.
Shodou okolností
můžeme sledovat slovenský seriál Inspektor Max. Určitě jsou horší seriály, i
když na sledování něčeho tak ubohého je třeba mít náladu, třeba být pod vlivem
něčeho tekutého. Jeden z nejoblíbenějších slovenských herců Juraj Kukura zde má
roli "geniálního kriminalisty,"
ve skutečnosti naivního klauna, se kterým jacísi slovenští mafiáni dělají, co se
jim zlíbí. Vše je podtrhováno super-silnými auty a moderním velkoměstským prostředím.
Včera jsem byl v
jednom malém rakouském městě, zaparkovat jsem tam mohl úplně zdarma na
kterémkoli parkovišti, jedinou podmínkou je mít kotouč s hodinami, protože
všude je doba stání omezena na 1,5 hodiny. Kontroluje soukromá firma. Proč něco
podobné je v českých městech unikátem, proč všude chtějí platit. A nejde jen o zbytečný výdaj. Znamená
to mít u sebe kovové peníze, běžet zaplatit ke stojanu, potom s lístkem zpět.
Rakušané vědí, že auta zastavují ve městech kvůli nákupu či krátkodobému
jednání. Při nutnosti platit na parkovišti se městu raději každý druhý vyhne,
čímž podnikatelé přicházejí o tržbu, což se projevuje i v městské kase.
Když jsem se vracel,
viděl jsem na několika místech v Čechách plastové pytle s odpadky a
dobrovolníky v žlutých vestách, kteří se vydali uklízet příkopy. Připomnělo mi
to předlistopadové jarní směny Národní fronty. Jistě je to záslužná činnost, i
když ve skutečnosti brigádníci dělají práci za někoho jiného. Tyto práce jsou
snad v kompetenci někoho jiného, například správy silnic a obcí.
K tomu
slíbenému Německu. Hrne se tam kdekdo z celého světa. Každý by tam chtěl žít. Německo je v České republice
vnímané jako bohatá a prosperující krajina. Kdyby jehosoučasná podstata byla
založena jen na tomto primitivním
názoru, asi by Německo nestálo mezi předními státy evropského i světového dění.
Nejde totiž jen o peníze, co tam lidi táhne. Jsou stejně bohaté nebo bohatší
země, přesto o ně není takový zájem jako o Německo. Největší kapitál Němců je v
jejich moderním myšlení. To zřejmě je hlavní důvod, proč v českých podmínkách
se tak dobře daří šíření protiněmeckých nálad. Němci po válce dokonale
vystřízlivěli z opilosti nacizmem. Dodnes se za minulost stydí víc než to jsme
schopni pochopit. Slovo "naci" je pro Němce smrtelná urážka, kvůli
které se je schopen soudit, a u každého německého soudu vyhraje.
Němci
našli ideální způsoby jak volit své politiky. Nikoli podle množství letáků v
poštovních schránká, nikoli podle krvelačných vlasteneckých a rasistických
projevů, ale podle výsledků práce.
Nezajímají je prázdné řeči, chtějí realitu, tvrdou práci, pořádek,
prosperující obec, region, stát, světadíl. Chtějí nejlepší nemocnice a školy,
chtějí spokojené lékaře a učitele, chtějí takový systém, kterým ani sebevětší
množství imigrantů nepohne. Od přistěhovalců požadují čestnost, pracovitost a
slušnost, jako odměnu jim nabízejí rovnoprávnost, spravedlnost a solidaritu.
Němci chtějí takovou zemi, kde by se všem bez rozdílu žilo dobře.
Nebyl
by nedělní komentář úplný, kdybyh zapomněl na počasí a fotbal. Počasí se
umoudřilo, promrzlá půda se vzpamatovává. Příroda březnovou ztrátu dožene. Lidé
to mají horší, zemědělci konečně vjeli na pole. Někde je sice bláto, ale to
rychle usychá.
Většina
ligových fotbalových zápasů se hrála v sobotu. Slávie a Sparta vyhrály, takže
je možné číst na oba pražské kluby jen chvalozpěvy. Doposud suverénně vedoucí
Viktorie Plzeň hraje dnes podvečer ve vršovickém Ďolíčku a nebude to mít lehké.
Na jaře se jí vůbec nedaří. Ve středu dokonce remizovala s posledním Baníkem.
Vypadá to, že zdánlivě pevné křeslo trenéra Vrby se pohnulo. Jeho kouzla na
jaře nefungují, a plzeňští šéfové, zdá se, se už ohlížejí po náhradě. V každém
pádě se něco ve Viktorii děje. Vrbovy zásluhy o Viktorii se nedají popřít, ale titul mistra a účast v Lize mistrů mají nyní větší hodnotu. Možná je otázka času, kdy skrytý boj
trenér-hráči-majitel- diváci přestane být jen pod pokličkou. Vrba nečinně
stojící u lavičky by
možná dobře posloužil jako model zahradního trpaslíka. To není ten aktivní trenér z
minulosti, prožívající utkání a komandující jednotlivé hráče.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat