Krutá zima.

Na začátku roku 1940 byla krutá zima s velkým množství sněhu. 11. ledna byl mráz -30°C. Byla vyhlášena pracovní povinnost mužů od 16 do 60 let na noční odklízení sněhu ze silnic, které musely být průjezdné na šířku 4 m. Lidé trpěli zimou, protože byl nedostatek paliva. Uhlí bylo na lístky, rodina mohla za rok dostat 12,5 q uhlí, přičemž směla kupovat jen od úředně přiděleného skladu. Od 1. ledna skončil na území Protektorátu prodej pravé zrnkové kávy. Ve venkovských školách byly od 15. ledna do 4. března „uhelné“ prázdniny. Velké škody způsobila zima v přírodě, protože zmrzla spousta zvířat a ovocných stromů. Další škody způsobilo tání sněhu, protože se na řekách uvolnily kry, které ucpávaly mosty. Musela zasahovat protektorátní armáda, která hráze z ker odstřelovala.

Protektorátní časopisy se snažily odvádět čtenáře od starostí a vytvářet pohodu domova.

Revize obecních knihoven.

Při revizích obecních knihoven byla vyřazena a zničena spousta knih, protože se „nesrovnávaly s duchem doby.“ Jednalo se hlavně o knihy pojednávající o vzniku a existenci Československa, knihy Jiráskovy, Raisovy, Baarovy, Masarykovy a dalších významných českých autorů. Vyřazeny musely být knihy psané v anglickém, francouzském a ruském jazyce a literatura židovská, komunistická a zednářská.

Evidence cikánů.

Počátkem roku vyšlo také nařízení, že kočovní cikáni musejí být usazeni a evidováni v nějakém bydlišti. Počet cikánů na území protektorátu se značně zvýšil, jednak asi o 16.000 těch, kteří po po Mnichovu byli vyhnáni ze Sudet, jednak o několik tisíc cikánů, kteří byli po 14. březnu 1939 vyhnáni ze Slovenské republiky. Pokud neměli domovskou příslušnost, stali se cikáni obyvateli obce, v jejímž katastru 1. února 1940 právě přebývali. Mnoho obcí proto koncem ledna hlídalo hranice, aby se k nim nedostal někdo nevhodný. Cikáni, kteří měli informace, jak se s cikány zachází v Říši, většinou reagovali velmi rychle. Rozprodali koně a vozy a našli si zaměstnání na velkostatcích, v lesích, u stavebních firem a jinde. Jen ti nejméně přizpůsobiví se kočovného a zlodějského způsobu života nedokázali vzdát, a proto končili ve vězení a v plynových komorách.

Diskriminace Židů.

9. února byly zavedeny nové papírové koruny a pětikoruny. Od tohoto dne nad židovskými obchody textilem, obuví a kůží měli dohled němečtí komisaři (trojhendři). Obchody, provozovny a ordinace musely být označeny nápisem "Židovský obchod," "Židovský holič," Židovský lékař," apod. Byla vyhlášena diskriminace Židů, jejich vyloučení ze společnosti. Museli být na oděvu, na klopě, označeni šesticípou žlutou hvězdu. Židé směli chodit do bank jen v době od 8 do 9 hodin a mohli si vybrat týdně maximálně 1.500.- korun. Nakupovat v obchodech směli jen v době od 10 do 12 hodin a v době od 15 do 17 hodin. Židé nesměli navštěvovat divadla a kina a byla jim zabavena rádia.

Prokazování původu.

Každá osoba od 16 let věku musela u sebe mít průkaz totožnosti, s fotografií. Všichni dělníci a zaměstnanci dostali pracovní knížky, bez nichž nesměli být přijati do práce. Vybraní zaměstnanci (úředníci, listonošové, soudci, učitelé, lékaři, kněží aj.), aby mohli vykonávat povolání, museli (vl.n. 16-1940) prokázat nežidovský původ do 3. kolena (8-15 dokladů), složit zkoušku z německého jazyka a podepsat slib věrnosti Německé říši a Adolfu Hitlerovi a poslušnost prezidentu Háchovi. Za projevenou a podepsanou věrnost měli nárok na roční příplatek na potraviny 4.800 K. Stejnou odměnu dostávali i starostové a velitelé hasičů apod. Černý obchod s potravinami, který se rozšířil, byl pronásledován především hlídkami německých četníků, které byly na nádražích a neustále procházely ve vlacích. Domovní prohlídky zásob zemědělské produkce byly, buď prováděny v celé vesnici, nebo namátkově na základě udání od závistivých sousedů. Obilí na sýpkách při kontrolách bylo váženo a množství muselo odpovídat stanoveným zásobám krmiv, osiv a samozásobitelským dávkám. Objevení černých zásob bylo trestáno vysokými pokutami, podle množství, až do 1,000.000 K.

První výročí okupace.

Při prvním výročí nacistické okupace 15. března 1940 byl Protektorát zasypán protiněmeckými letáky, které v noci shazovala britská letadla. Do polí vyrazili četníci, kteří museli všechny letáky posbírat. Obyvatelstvo bylo vyzváno, aby nalezené letáky odevzdalo, pokud se nechce vystavit stíhání. Na jaře vyšla vyhláška o způsobu přepravy ručních žacích kos na jízdních kolech. Kosa musela být odmontovaná od kosiště a zabalená v silné látce nebo papíru. Začaly odvody koní, ke kterým museli koně vést všichni majitelé. Naštěstí se málokterý selský kůň hodil pro německou armádu. Když byl kůň odveden, dostal majitel 6.000 až 10.000 korun. V období od 15. srpna do 25. prosince byly zakázány všechny taneční zábavy. Šrotovat se smělo jen úředně stanovené množství obilí, byla povinnost odevzdávat všechno nadojené mléko a byl zákaz domácí výroby másla, proto v listopadu byly zemědělcům zaplombovány šrotovníky, odstředivky mléka a máselnice.
Další stránka.

Začátek roku 1939

Německá okupace a její právní norma

Vznik Protektorátu Čechy a Morava

Válečné zemědělství

1940 - Germanizace

1941 - Válečná bída

1942 - Statková evidence

1942 - Heydrichiáda

1943 - Sedlákovy vzpomínky

1943 - Okupace jako samozřejmost

1943 - Setrvačnost

1944 - Kontroly zásob.