Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

čtvrtek 3. ledna 2013

III. Jak se po roce 1945 žilo v pohraničí: Žumberk

Zpět na II. Osidlování pohraničí po 2. světové válce: Žumberk.
Poměry v nově osídleném Žumberku příblížil ředitel školy Karel Bednář:
Mnozí čeští osídlenci pracovali s chutí a pilně na přidělených usedlostech. Bohužel s poctivci přišli i nepoctivci, kteří chtěli rychle a snadno zbohatnout. Chtěli se mít dobře  a málo pracovat. Překotně prodávali nejen dobytek, obilí, ale i jiné věci. Neosídlená stavení byla vyrabována. Jejich uzamčení nebylo nic platné, rozbili okna a vyvrátili dveře. Rozbíjeli kamna, ve kterých hledali poklady, vytrhali elektrické vedení, ukradli vypínače, rozvodné desky, lampy, zkrátka co jim přišlo pod ruku, i když to nepotřebovali, ani se to nedalo prodat. Nikdo proti nim nezakročil. 
Veřejné světlo bylo záměrně poroucháváno, aby pod pláštěm noci mohli vyměňovat nábytek. Nejlepší nábytek po Němcích si přidělili vedoucí obce a pan komisař. Vznikla z toho hádka, při níž si vyčetli, co kdo a kde zabral. Když už nebylo co zabírat, nikdo nechtěl být v samosprávě obce, každý funkci pokládal. protože už nevynášela. Schůze byly hlučné a obyčejně končily hádkou. Odchodem Němců pozbyli osídlenci pracovních sil a nastala jim práce a starost o hospodářství. Během polních prací byla v obci určitá sousedská svornost, poněvadž nebylo tolik času na vysedávání v hostinci nebo v prodejně konzumu, kde se muži pravidelně scházeli. V zimních měsících nastaly ve vsi hádky, také si navzájem rozbíjeli okna, ztrácely se husy. slepice a opilství bylo častým zjevem jak ve všední dny, tak o zábavách. Mezi obyvatelstvem bylo dostatek peněz, které uměli získat různým způsobem, ale dovedli také velmi snadno utratit.
Záběr z  filmu Ves v pohraničí.
Božejov u Žumberka

Povídá nám o tom jedna písnička, která snad byla složena nějakým lidovým zpěvákem, která kolovala po vsi a jejíž kostrbaté verše nám leccos vysvětlí:

"Že peníze světem vládnou, staré přísloví.
Jak v Žumberku lidé šetří, nikdo se nedoví.
Prasata jsme pobili, voli jsme už propili.
Daně dávky a přirážky jsme neplatili.
My bejvali, lidi zlatí, správci národní.
Naše tašky vždycky plný, nyní jsou prázdný.
My peníze nemáme, my všechno prochlastáme.
Na co všechno doma přijdeme, hned to prodáme.
Husy, kachny i slepice, taky pařáky,
zámek, školu, kostel k tomu, propijeme taky.
Ach běda, běda, běda, nám nezbývá na chleba.
Už nemáme co prodávat, bude tu bída..."

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.