Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

pátek 1. ledna 2010

Rudolf Beran, mučedník, který čeká na rehabilitaci.


Po skončení druhé světové války český venkov očekával, že bude obnovena Agrární strana a budou vyznamenáni její členové, kteří se zúčastnili protinacistického odboje.

Především se očekávalo, že budou oceněny zásluhy bývalého předsedy Agrární strany Rudolfa Berana, hlavně to, že se obětoval, stejně jako Hácha, a v době, kdy z okleštěného Československa jiní politici prchali před zodpovědností za hranice, se postavil do čela vlády a že i za okupace se zapojil do odboje, však byl ve středu 7.května 1941 v Praze zatčen a v Berlíně potrestán desetiletým nacistickým žalářem a pokutou 1 mil. korun. Pokutu jeho rodina zaplatila, když si většinu peněz musela vypůjčit.

Prošel 12 nacistických věznic. Z nacistického vězení byl kvůli nemoci, po výslechu u K.H.Franka, před vánocemi 1944 propuštěn do domácího vězení a zbytek nacistické okupace strávil na svém statku v Miloňovicích. Poválečné svobody si užíval jen krátce. 14. května 1945 do Beranova statku vtrhla Revoluční garda a Rudolfa Berana odvlekla znovu do vězení. Hned na to do Beranova statku vjel osobně komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš. Nechal svolat celou vesnici a začal rozdělovat společný majetek manželů Beranových. Nebylo to úplně zadarmo, podmínkou byl podpis členské přihlášky do KSČ.
Dvůr Beranova statku, kde 21. června 1945 Beranovy pozemky rozdával komunistický ministr zemědělství Ďuriš.

Někteří místní sedláci Ďuriše upozorňovali, že provádí nezákonnou věc, ministr je odbyl nějakými revolučními frázemi. V řadách chalupníků a domkářů zvítězil hlad po moci, majetku a půdě a Beranův majetek brali. Přitom to z velké části byli Beranovi dlužníci, neboť Beran za ně platil dluhy, aby se vyhnuli exekucím a nepřišli o chalupy.

Proti Ďurišovu řádění se nepostavila Firlingerova vláda, ovládaná komunisty, ani prezident Beneš, který podepisováním diskriminačních dekretů pomáhal Gottwaldovi rozšiřovat členskou základnu.

Ministr Ďuriš při přidělování zkonfiskovaného majetku.

Krádež Beranova majetku musela dodatečně být legalizována Národním soudem. Soud nebral ohled na žádné Beranovy zásluhy, včetně toho, že před nacisty ukryl (u sedláka Míška v Pracejovicích) archivy vlády a několika ministerstev, čímž byly před gestapem zachráněny stovky úředníků. Beranovi soud vyměřil 20 let vězení a ztrátu veškerého majetku, který však byl už dávno rozkraden. Protože spolumajitelkou statku byla i Beranova manželka, byla i ona postavena před soud, a aniž by jí byl prokázán jakýkoli trestný čin, byla odsouzena ke čtyřem letům vězení a ke ztrátě všeho majetku (v roce 1964 emigrovala do Kanady, kde ve věku 100 let zemřela při autonehodě).

Ostudou polistopadového režimu je, že do dnešních dnů nedokázal tohoto selského mučedníka rehabilitovat. Ani spolky zemědělců, které někdy až teátrálně oslavují Antonína Švehlu a selské oběti nezákoností padesátých let, se k Švehlovu nástupci Beranovi, který činnost Agrární strany prakticky řídil mnoho let už za Švehly (nemoc), nechtějí hlásit. Důvod je zřejmě jediný, a to, že by se muselo přiznat, že komunistické násilí nezačalo v únoru 1948, ale už v květnu 1945, a to za pomoci prezidenta Beneše, sociálních demokratů a národních socialistů, a za tichého přihlížení lidovců. Prolomením hranice 25. únor 1948 by samozřejmě bylo odhaleno, kolik dalších lidí bylo svévolně zabito, umučeno a zbaveno majetku. A mohlo by na povrch vyplout, kteří lidé se na těchto zločinech podíleli nebo kteří se neoprávněně dostali k ukradenému majetku. (M.Veselý 1.1.2010)

10 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. http://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2013/nova-kniha-o-rudolfu-beranovi.html

      Nová kniha o Rudolfu Beranovi
      18. 10. 2013

      V těchto dnech vychází ve vydavatelství PhDr. Rostislav Janošík publikace, věnovaná bývalému československému politikovi – předsedovi Agrární strany a premiérovi tzv. Druhé republiky – Rudolfu BERANOVI (1887-1954). Autorem knihy je funkcionář Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, obnovené u nás po roce 1989 – Jaroslav Burianec.

      Jeho kniha je založena nikoli na negativních informacích, z nichž po desítky let vytvářela obraz tohoto politika komunistická historiografie, nýbrž na faktech zcela opačných nebo odlišně interpretovaných. Komunisté udělali z R. Berana „zloducha“, jenž měl na sklonku 30. let 20. století a v letech Druhé světové války na svědomí všechno špatné, co postihlo český národ a československý stát: od Mnichova (29. 9. 1938), přes okupaci zbytku českých zemí (15. 3. 1939) až po údajnou kolaboraci s politickými špičkami hitlerovského režimu. Publikovaná fakta ukazují, že ne všechno bylo tak, jak nám komunistická propaganda předkládala. To ostatně potvrzuje i tato kniha.

      Buriancova publikace seznamuje čtenáře jak s málo známými informacemi z doby Beranova působení ve vysokých stranických a státních funkcích, tak i s řadou důležitých svědectví jeho současníků, kteří líčí tuto tragickou postavu našich novodobých dějin jako vlastence a čestného člověka, jenž se obětoval pro zachování českého národa v nejtěžších dobách jeho existence.



      Kniha má 316 stran včetně fotografických a textových příloh. Vzhledem k omezenému počtu výtisků si ji lze objednat rovněž prostřednictvím našich internetových novin na této adrese: svobodne.noviny@seznam.cz

      REDAKCE

      Vymazat
  2. Tak takto demagogický článek se jen tak nevidí. Ono je vcelku jasné, proč se k Bearnovi nikdo nechce hlásit - je to proto, že měl hlavní zásluhu na totalitním a proněmeckém směřování druhé republiky. Již v roce 1935 se chtěl Beran spojit s fašisty a nacionalisty aby zabránil Benešovi stát se prezidentem. Soustavně kritizoval politiku Hradu, která přitom byla zárukou demokracie. Po Mnichovu začal spolu se svou stranou útočit na systém parlamentní demokracie a snažil se nastolit hodně autoritářský režim (což se mu i povedlo). Ve Straně národní jednoty se opět spojil s krajně pravicovými stranami včetně fašistů. Uznávám že za války se snažil pomáhat odboji, ale lze se divit Benešovi a ostatním demokratům, že se po válce chtěli Beranovi pomstít za jeho chování především v roce 1938? Já se tedy nedivím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jak se zachoval Beneš vr. 1938? Zbaběle uprchnul a pak se vozil po těch, co zůstali. Jací jsou to demokrati, když se chtějí mstít, za co? Za to, že sami zklamali?

      Vymazat
    2. A jak se zachoval Beneš vr. 1938? Zbaběle uprchnul a pak se vozil po těch, co zůstali. Jací jsou to demokrati, když se chtějí mstít, za co? Za to, že sami zklamali?

      Vymazat
  3. Nespravedlnost, která se stala Rudolfu Beranovi a Janu Syrovému, je opravdu do nebe volající. Oba byli odsouzeni na dvacet let za to, že dali v roce 1939 souhlas s prodejem československého vojenského materiálu Německu, Syrový pak také za to, že podal ruku Adolfu Hitlerovi a doprovázel generála Blaskowitze, který se přišel poklonit k hrobu neznámého československého vojína. Ve skutečnosti však oba jednali pod tlakem okolností, které vznikly tím, že Československo přijalo Mnichovskou dohodu. Syrový se marně hájil tím, že nepodal ruku Hitlerovi, ale Hitler jemu, a že on je zdvořilý. O opravdovém vztahu Berana k okupantům svědčí to, že byl v roce 1942 Němci odsouzen na 10 let.(...) Podle usnesení Nejvyššího soudu by přezkum rozsudků retribučních soudů mohl nastat jen vydáním zvláštního zákona. O jeho přijetí však zdá se nikdo nikdy neusiloval. Nabízí se tedy otázka, zda by přinejmenším nejkřiklavější případy zvůle vydávané za spravedlnost ve jménu republiky neměly být alespoň symbolicky odčiněny prostřednictvím prezidentské milosti.

    OdpovědětVymazat
  4. Rehabilitace Berana je prolomení hranice 1948 hlavně problém Beranova majetku. Statek, pozemky, lesy, několik domů atd. Hlásit by se mohli další okradení a to by noví majitelé nedovolili.

    OdpovědětVymazat
  5. zamyslel se někdo z vás jak je možné že Beran dostal
    od němců 10 let a po roce Kfrank ho pustil do
    domácího vězení? Když jiní lidé byli pro nic zanic odváženy do koncentračního tábora nebo
    popraveni.Nejšpatnější jsou ti co od počátku okupace bojovali s němci a byli veřejně odsuzovaný němci i vámi,jsou komunisti, bez nich a celá evropa by dnes dělala v každé německé rodině služku.

    OdpovědětVymazat
  6. Pokud je známo, na začátku války komunisti ani nepípli, protože vůdce Gottwald byl v Moskvě a jejich bůh Stalin uzavřel s Hitlerem smlouvu o přátelství. Komunisti byli odbojáři až po skončení války, kdy mohli zvrhlé choutky uplatňovat na bezbranných sudetských Němcích a prvorepublikových čs. politicích, hl. na agrárnících.

    OdpovědětVymazat
  7. proc neodsoudili benese za to ze utekl po mnichovske dohode z republiky? benes je jednoznacne zaporna postava nasich dejin. vsichni vedeli ze je slaby prezident a tento narod zavedl do nestesti

    OdpovědětVymazat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.