Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

středa 14. září 2016

Volání po návratu Vindobony na Dráhu FJ neutichá

Návštěva rakouského prezidentského kandidáta Hofera na Pražském hradě zřejmě vyprovokovala k výkřiku rakouskou "Iniciativu pro obnovení rychlíkového spojení mezi Vídní a Prahou po Dráze Františka Josefa",  které bylo ukončeno na počátku prosince 1992. Vzpomínky na legendární rychlík Vindobona nezmizely ani po čtyřiadvaceti letech.

Rakouské dopravní úřady jsou nyní pod palbou kvůli zpoždění na weinviertelské vysokorychlostní dráze, takže jakákoli jednání o návratu Vindobony na trať mezi Vídní, Prahou a Berlínem jsou odkládaná na neurčito. Signatáři Iniciativy FJ-Bahn uvádějí, že projekty na rozšíření současné tratě jsou už vypracovány a ze zvláštního "balíčku" je zajištěno financování stavby v částce 800 milionů eur (21,6 miliard Kč). Tyto peníze, na rozdíl od různých záhadných hypo-milionů, zůstanou v zemi, která z nich bude mít užitek a dráhu bude sloužit mnoha příštím generacím. Vysoká částka peněz ovšem nedává spát různým lobbystům, kteří mají bezpočet projektů a nabídek pro politiky. 

Členy iniciativy FJ-Bahn jsou starostové obcí, kteří jsou nespokojeni se zástupci regionů v parlamentu. "Takový poslanec Hannes Bauer pro Dráhu FJ nehnul prstem." JIným problémem dráhy je český úsek mezi Českými Velenicemi a Veselím nad Lužnicí, který doposud není elektrifikován a připraven na rychlost vlaků 150 až 160 km/hod. Na přestavbě tohoto úseku jako součásti významné mezinárodní tratě má podle Iniciativy zájem EU, která by zřejmě neodmítla financování.

pátek 9. září 2016

Trh s traktory se přesouvá do Asie

Asie se posouvá do čela obchodu se zemědělskou technikou, hlavně traktorů. V roce 2014 byly prodány traktory v hodnotě 2,06 miliard eur. Za rok 2015 nejsou údaje ještě k dispozici, pravděpodobně tržby poklesly.
Foton-Lovol
Zatímco v Evropě se prodávají silné traktory (v Německu průměrně s výkonem 90 kW) v Indii, kde se prodá nejvíc traktorů na světě, to jsou traktory s průměrným výkonem 30 kW (40 PS). Druhým největším trhem s traktory je Čína, třetím USA, čtvrtým EU, pátým Turecko.

Největším světovým výrobcem traktorů je indický koncern Mahindra&Mahindra, který každoročně vyrobí okolo 220.000 traktorů. V Číně je lídrem na traktorovém trhu značka Foton-Lovol, kterých se vyrábí více než 100.000 ročně. Další známé asijské značky jsou Daidong/Kioti, YTO a Tong Yang.

Největší poptávka po levných asijských traktorech nižší třídy je v Číně, Indii a Turecku. Asijský trh pochopil jen britský Massey-Ferguson, který tam u dva roky vyváží slabší lehké traktory.  

středa 7. září 2016

Legendární čtyřosý traktor BIG ROY je jako nový

Traktor Big Roy je dítětem své doby. Ve velmi krátkém čase se podařilo renovovat legendární čtyřnápravový kloubový traktor tak, aby byl ozdobou při 50. výročí existence firmy Versatile.
Traktor Versatile 1080 Big Roy byl postaven v kanadském Winnipegu v roce 1976, v době, kdy v Severní Americe byly dvounápravové kloubové traktory na vrcholu oblíbenosti. Jejich síla už se nedala dále zvyšovat, takže dosáhly vrcholu v podobě proslulého Big Budu.

Firma Versatile šla jiným směrem, místo dvouosého traktoru s dvojitou montáží pneumatik vyrobila traktor se čtyřmi nápravami a jednoduchou montáží pneu. Nápravy jsou odpruženy spirálovými péry. Zvláštností byl motor na zadní části. Kvůli tomu musel mít traktor kamerový systém, aby řidič viděl dozadu při připojování nářadí.

V přední části je umístěna nádrž na 2100 litrů nafty. Když v roce 1976 se traktor o váze 26 tun dostal na trh, nastal problém s nářadím, které by bylo pro tahouna o 600 PS vhodné.  Speciálně pro tento traktor byl vyroben podmítač o šířce 36,6 m a také dvacetiradličný pluh. Traktor podával na poli velký výkon, přičem poškození půdy váhou bylo minimální. Slávu traktoru ukončila ropná krize.

Minulo zimu si firma Versatile traktor vypůjčila ze Zemědělského muzea v Astinu a dala se do jeho renovace.  Celý traktor byl rozebrán, vyčištěn, opraven a znovu nalakován. Občas bude viděn na výstavách a veletrzích, jinak bude odpočívat ve speciální hale muzea v Austinu.

úterý 6. září 2016

Netvora z jezera Loch Ness zkoumají vědci

Záhada příšery z jezera Loch Ness prý je vyřešena. Skutečnost je podle vědců z Univerzity Edinburgh děsivější než legendy. Obluda v jezeře žila už před 170 miliony let.
V roce 1966 byla v písku na ostrově Skye objevena zkamenělá kostra nějakého tvora. Byla uložena ve Skotském národním muzeu. Po půl století se jí vědci začali zabývat. Zjistili, že je to pozůstatek prehistorického plaza.

Podle pozůstatků kostry se podařilo sestrojit podobu tvora, který prý přesně odpovídá dravci, který ve vodách jezera kdysi žil. Jedná se o čtyři metry dlouhou rybu podobnou delfínovi s velkým zobákem, ve kterém jsou stovky ostrých zubů.  Takový tvor určitě byl dravější než dříve zpodobněná Nessie. Bohužel lidé se prý nenechají od dávno zažitých představ jezerního tvora odradit. Nyní vědci zkoumají, proč onen živočich vyhynul.

Vlastenec Veleba a návrat zemědělské velkovýroby. Zahradníčkovy úvahy

Notorický vlastenec Tomio Okamura a geniální zemědělec Jan Veleba ze Strany práv občanů, jejímž čestným předsedou je Miloš Zeman, ve společném předvolebním videospotu požadují přeměnu ČT na televizi národní a vlasteneckou. Rádi by toho dosáhli "přímou volbou ředitele ČT".  Veleba, poté co opustil Agrární komoru,  se nám vybarvuje, i když čekat od bývalého komunistického funkcionáře a představitele postkomunistické zemědělské velkovýroby pochopení objektivity a nezávislosti televize je hodně pošetilé.

S komunisty jsou však pořád nějaké problémy. Poslanci Jiřímu Valentovi vyhrožoval v sobotu v jedné z plzeňských restaurací muž s pistolí zastřelením proto, že je komunista. Pak se zjistilo, že šlo o zkratkovité jednání kvůli osobnímu sporu z minulosti.

Na Václava Klause střílel - naoko - svého času muž z airsoftové pistole proto, že Klaus v zemi „zavedl šelmovitý kapitalismus“. Klaus sice není komunista, ale některé jeho názory musí komunisty potěšit.  A také potěšily jistě Velebu, Tomana a další plánovače lepších zítřků . Klaus se chlubí tím, že se mu podařilo zachovat zemědělskou velkovýrobu, nedostatky způsobující nekonkurenceschopnost českého zemědělství jsou prý způsobeny evropskými regulacemi.

Miroslavu Tomanovi však nestačí ani evropské regulace, chce, aby vláda uzákonila 80 procent českých potravin na českém trhu. A šmitec. Kdo ty potraviny asi vyrobí, když se místo brambor, řepy, jetele, vojtěšky, zeleniny a ovoce pěstuje řepka? Když se nadále ruší chovy dojnic a prasat?  Možná by Tomanovi a Babišovi obchod vyhověl, když by obsah regálů tvořil z 80 procent řepkový olej.

Nevěřil jsem svým uším, když jsem v sobotu podvečer na fotbale zaslechl hovor zdejšího zvěrolékaře, který svému sousedovi sděloval, že prodejce zemědělské techniky Agrozet na Jindřichohradecku  skupuje tisícihektarové zemědělské společnosti. Vlastníci pozemků prý Agrozetu ochotně pozemky pronajímají a prodávají, a pokud mohou, končí nájmy u jiných společností a soukromých zemědělců. Agrozet, který se dal na obdělávání polí kvůli dotacím, prý nyní přeplatí všechny.

Dotace mají zázračnou moc, každá korunka navíc je dobrá hlavně, když jejich velká hromada. A ta je možná jen u velkých podniků. Větší podniky proto pohlcují menší. Na počátku 90. let se objevila spousta zájemců o hospodaření. Že jim v tom bránily postsocialistické kolchozy, nepřekvapilo, pro ně ovšem tenkrát několikaarová políčka neměla význam, šlo jim o zadržování restitucí. O odstavení 10 ha zemědělců se brzy zasloužili různí mladí městští dobrodruzi s různě záhadně získanými 50-100 ha půdy, kteří odmítali pokusy o spolupráci s malými hospodáři, odmítali vytvoření odbytových organizací-družstev, případně společná sila, jatky a podobně.  Kdepak, oni tvrdili, že jsou úplně jiná kategorie sedláků, že jsou specialisté postavení hodně výš než ti zaostalí staří vesničané s jejich nedobytnými podíly v hospodářských družstvech. Dneska, když české zemědělství se vrací do rozměrů jako mělo za socializmu - a větších, už se i tisícihektarové podniky bojí o budoucnost víc než kdysi ti 10 ha záhumenkáři. Ti 100 ha jsou i se svým chrapounským sebevědomím zřejmě už z boje o místo na slunci vyřazeni, automaticky odsouzeni k zániku. Snadno nabyl, snadno pozbyl.

Máme opět velké agropodniky, které stejně tak jako před rokem 1989 nedokážou zajistit soběstačnost země ve výrobě potravin. Rozdíl je v tom, že nyní se potraviny mohou dovézt ze zahraničí a není třeba stát fronty před obchody s masem. Z tohoto pohledu jen měl ten listopadový převrat nějaký význam. Pohled na širé lány vrací vzpomínky na doby agrokombinátů.
Zahradníček Josef

sobota 3. září 2016

Země živitelka 2016 - historické stroje

Žebřinový potažní vůz na svoz sena a obilí



Lejta na vyvážení a hnojení močůvkou

Ručně tahaný žebřiňáček na převoz trávy a jiných malých nákladů

Potahový tříradličný podmítací pluh

Stabilní řezačka na objemnou píci

Kotouč na hnůj, těžký trakař a trakař na trávu

Traktor Svoboda 12

Pásový traktor Major 2023 do sadů a vinic

Prototyp unikátního kombajnu sestrojeného v roce 1969 v Agrostroji Prostějov. RVHP nedovolila jeho sériovou výrobu.



pátek 2. září 2016

Vlci jsou vítáni, Zahradníčkovy úvahy.

Pořád mám větší dojem, že náš svět se zbláznil, že se chceme, buď vrátit někam do středověku či dokonce do starověku a pravěku, nebo naopak chceme přeskočit současnost o stovky let. Stále častěji je možné číst články o tom, jak stateční přírodovědci chtějí do české krajiny, kterou tisíce let zemědělci, lesníci, rybáři kultivovali, vrátit divočinu. Vesnice, co dříve živily všechny, se dostávají do rukou městského obyvatelstva, které zemědělské tradice znát nechce, protože ví, že potraviny jsou v supermarketech, kdo je tam dodal je mu vcelku jedno.

Článek v Mladé frontě Dnes: "Do Krušných hor se po 200 letech vrátili vlci. Radost z toho mají především přírodovědci. Smečka přibližně deseti vlků totiž zadávila na třicet ovcí z farmy v Abertamech."
U normálního člověka pohled na zkrvavené, roztrhané a mrtvé domácí zvíře vyvolá slzy, přírodovědec se raduje. Majitel ovcí prý může žádat náhradu od státu, která je asi 1500 kč za kus. Pokud mu ovšem odborníci dosvědčí, že ovce neroztrhal jeho pes nebo dokonce on sám, aby dostal odškodnění. Každý chovatel si chovnou ovci cení nejméně na 10.000 korun.
Potřebujeme prý více vlků, medvědů, rysů a dalších divokých zvířat. Hnutí Duha plánuje zdesetinásobit současné chráněné plochy.

Od extrému k extrému.  Buď divočina nebo bezduchý zelený koberec. Vedle divočiny se budují pestře nabarvené chaloupky, vily, zámečky a zámky s anglickým trávníkem. S trávníkem je  hraní na zámecké pány už snazší. Český student Marek Votroubek sklízí slávu za to, že vynalezl sekačku, která jednou týdně střihá trávník jako nůžky. Ten, kdo dokáže z trávy vyrobil maso, mléko vlnu a další potraviny a suroviny  však nemá pro společnost význam. Hold patří studentíkovi za zbytečný anglický trávník. Zelený koberec je v kurzu, nikoli květnatá louka.

Těžko pochopitelné, jak si novináři dávají záležet na rozhovorech s lidmi, o jejichž duševních obzorech mám jin é mínění. "Je nová doba," volal pán v jedné rozhlasové stanici a připomněl mi komunisty z 50. let s jejich heslem "Postaru se žít nedá!" Onen člověk tvrdil, že dnes jsou mladí lidé mnohem dokonalejší než byli dřív, rychleji myslí, rychleji mluví, rychleji chodí, rychleji jezdí, pro starší generaci tady není místo ani na chodnících.

Jiný "expert"v rádiu přesvědčoval redaktorku i posluchače, že Václav Havel od roku 1986, společně s Gorbačovem a Reaganem, řídil Komunistickou stranu Československa, že v té době už byl s komunisty dohodnut, že bude 30. prosince 1989 zvolen prezidentem. Byly tam i další perly, třeba o tom, že premiér Sobotka denně převádí miliardy dolarů na své panamské konto.

"Vyznamenal" se opět i prezident Zeman, který zprávu o úmrtí nejúspěšnější české olympioničky Věry Čáslavské dlouho ignoroval, potom řekl něco formálního. Od Zemana se ovšem nějaká úcta k lidem, kteří umějí víc než mluvit, nedá čekat.. Čáslavská jistě už se na nás dívá z nebe, kam se dostala z očistce, který si prožila na Zemi.

 První nadávky od komunistů slyšela Čáslavská po podpisu 2000 slov, další poté, co svůj podpis neodvolala. Mezitím přišla další úspěšná olympiáda a  v katolickém mexickém chrámu rozpačitá svatba s vychytralým a sebevědomým Odložilem . Za normalizace musela zmizet z očí lidí, noviny o ní musely mlčet. Pravidelně StB šířila nějakou hnusnou lež o jejím životě. Po listopadu 1989 se postavila na stranu Václava Havla, p o jehož se zvolení prezidentem se stala jeho poradkyní. Tím proti sobě opět poštvala nejen komunisty, ale i Sládkovi národovce. Pak vyvrcholily rodinné problémy, její syn byl nepravdivě obviněn ze zabití otce, Josefa Odložila. Komunisté a republikáni opět v tisku vyvolali zuřivou kampaň proti Čáslavské, která se nervově zhroutila. Šok časem překonala, nakonec přišla těžká nemoc, jíž se odolat nedalo. O její smrti informovala media ve většině zemích. Velký smutek z její smrti byl v Japonsku, kde ji jako gymnastku i společnici mimořádně obdivovali. Ani po smrti ji zlí lidé v českých mediích nedají pokoj a vylévají si v diskuzích své komunistické mindráky.
Josef Zahradníček

neděle 21. srpna 2016

48 výročí sovětské invaze. Zahradníčkovy úvahy.

Mizerné dopolední počasí 21. srpna 2016 mi připomnělo srpnovou mizérii před 48 lety. Ano, už je to neuvěřitelných 48 let, co si komunisté vyřizovali spory za pomoci půlmilionové armády, a pořád je to jaksi živé. 

To ráno 21. srpna 1968 nepršelo, dokonce byla namodralá obloha. V rádiu nekonečně brnkaly fanfáry z Libuše a každou chvíli oznamovali, že na území Československé socialistické republiky vstoupila vojska pěti zemí Varšavské smlouvy a že se čeká na vyjádření představitelů země. Potom prezident Svoboda oznámil, že nechápe, co se stalo. On toho určitě moc nechápal už hodně dlouho, asi od té doby, kdy jako velitel čs. jednotky začal dělat "šikovatele" pro sovětské generály a hnal vojáky na zbytečnou smrt.

Prezidenta Svobodu si po 21. srpnu Brežněv nechal pár dní dozrávat v komnatách Pražského hradu, ale na nejvyšší komunisty vydal zatykač. Aby to měli sovětští rozvědčíci snazší, svolal Dubček všechny tehdejší nejvyšší pohlaváry do už obklíčené budovy ÚV KSČ. Tam je sověti snadno pochytali a pak dopravili do Moskvy.

Od počátku dubna 1968 se sovětské jednotky pohybovaly po území Československa.  V novinách to bylo zdůvodňováno přípravou na cvičení sil Varšavské smlouvy s názvy „Dunaj a „Šumava“, které měly probíhat v ČSSR od 18. do 30. června. V rámci těchto manévrů byly povolány další početné jednotky z hloubi Sovětského svazu a umístěny okolo čs. hranic v NDR, Polsku a Maďarsku.

Dalo se tušit, že cvičení Varšavské smlouvy bude důvodem k prodlužování pobytu sovětských jednotek, přičemž významnou roli hrál asi prezident Svoboda,  ometálovaný hrdina SSSR. Od Svobody Moskva neočekávala nevděk jako předtím od svéhlavého starého komunisty Novotného, který vždy dokázal sovětské jednotky z Československa vyhnat. Ke cvičení nedošlo kvůli Dubčekově nerozhodnosti. Brežněva se bál, ale nechtěl přijít o potlesk pražské ulice. Už 17. května 1968 bylo v Moskvě rozhodnuto: Buď  Praha pojede po sovětských kolejích dobrovolně, nebo  nedobrovolně, za pomoci sovětské armády. Došlo na to druhé. Frašky v Čierné a Bratislavě zorganizoval Brežněv jen kvůli zdůvodnění invaze a také kvůli získání důvěry příznivců-kolaborantů v  řadách českých občanů, hlavně starých komunistů.

Dnes hodně lidí doma i v zahraničí ČSLA odsuzuje, že  nebránila zemi. To prostě nešlo z mnoha důvodů, hlavně kvůli tomu, že sovětské velení to mělo proti vzpourám zabezpečené, mělo čs.velitele pevně v hrsti.  Vykonával jsem základní vojenskou službu v polovině 60. let a koncem července 1968 jsem byl povolán na vojenské cvičení. Nedalo se nepovšimnout si skutečnosti, že čs. armáda byla zcela napojena na velení Varšavské smlouvy, což v podstatě bylo velení sovětské. Čs. armáda měla výcvik podle sovětské armády a byla připravovaná na válku se Západem. Možná polovina čs. důstojníků prošla sovětskými vojenskými školami (u útvaru, kde jsem sloužil, všichni důstojníci) a měla s Rusy kontakty, i mimoslužební. Rusové pořád kontrolovali čs. útvary.

  • Jak jsem mohl poznat během cvičení, velení ČSLA bylo zřejmě v průběhu léta vyřazeno z jednání Varšavské smlouvy. Navíc mezi důstojníky i těch nejmenších útvarů vznikly nesnášenlivé politické proudy. Na počátku srpna výcvik hodně polevil, až stagnoval, dělaly se jen nejnutnější věci. Nastal už před 21. srpnem pocit zbytečnosti.

Ještě vzpomenu Olympiádu v Riu. Sportovci tam jezdí jako do hospody. Přiletí, odbudou si svůj závod a odletí domů. Bývaly doby, kdy po celou dobu Olympiády byly v olympijské vesnici a užívali si neznámé prostředí a život mezi sportovci.

Zahradníček Josef
Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.